Francie

Geografie Francie

Největší část území Francie (metropolitní Francie) se nachází v západní Evropě, kde hraniční na severovýchodě s Belgií (délka hranic 620 km) a Lucemburskem (73 km), na východě s Německem (450 km) a Švýcarskem (572 km), na jihovýchodě s Itálií (515 km) a na jihu se Španělskem (649 km), Andorrou (56,6 km) a Monakem (4,5 km). Francouzská republika se skládá také z území v Severní a Jižní Americe (kde má Francouzská Guyana 673 km dlouhou hranici s Brazílií a 520 km se Surinamem), v Indickém, a Tichém oceánu, Karibiku (ostrov Svatý Martin je rozdělen na francouzskou a nizozemskou část hranicí o délce 10,2 km) a Antarktidě. (suverenita deklarovaná v Antarktidě nebyla uznána většinou jiných zemí — viz Antarktický smluvní systém).

Pevninská část Francie zaujímá plochu 543 965 km2. Na severu a západě je krajina rovinatá
s mírným vlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá. Ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší bod západní Evropy Mont Blanc (4 810 m). Další hornaté kraje země zahrnují Pyreneje, Centrální masív, Jura, Vosges, Armorský masív a Ardenny.
Největšími francouzskými řekami jsou Loire, Rhône (pramenící ve Švýcarsku), Garonne (ve Španělsku), Seina a část toku Rýnu. Mimo hlavního města Paříže (v jejíž aglomeraci žije
12 milionů lidí) jsou největšími městy Marseille, Lille a Lyon.

Původ francouzského národa

Ačkoliv Francii obvykle vnímáme jako jednolitý národní stát, při pohledu na rané dějiny Francie je patrné, že (slovy André Mauroise) „jakási francouzská rasa nikdy neexistovala“. Francouzi se vyznačují značně různorodým národnostním původem, který je stejně jako jejich dějiny výsledkem mnoha vlivů. V průběhu svých dějin zažila Francie množství přistěhovaleckých vln (což je příznačné i pro současnou Francii).

Tato skutečnost je zřejmější při uvědomění si geografické polohy Francie na západním okraji evropského kontinentu. Jejím vlivem byla Francie místem, kde se zastavovaly invaze a usazovali se vetřelci. Navíc přestože dnešní Francie má přirozené hranice, z historického hlediska nebyla nijak uzavřeným celkem. Na jejím území se tak od počátku dějin setkáváme
s nejrozličnějšími národy — Kelty, Řeky, Římany, Germány, Franky, Normany, Židy, Španěly, Portugalci, Italy, Alžířany a mnoha dalšími.



Nejvýznamnější stopy v dějinách Francie zanechaly vlivy: 1. Galů (což byla ta část Keltů, která se usadila ve Francii), 2. Římanů a 3. Franků, přičemž první dva na přelomu tisíciletí splynuly dohromady a třetí dal Francii jméno. Přístup k imigrantům byl na území Francie téměř výhradně asimilační, což znamená, že kultura, jazyk a genetické dispozice nově příchozích se rozpouštěly mezi zde již dříve usazeným obyvatelstvem, přičemž je samozřejmě do jisté míry
i obohacovaly. Z hlediska civilizačního byl nejzásadnější vliv galorománské kultury, což se odráží i na dnešní podobě francouzštiny, kterou řadíme mezi románské jazyky.

Výskyt mnoha oblastních jazyků, které většinou nemají s latinským původem příliš společného (bretonština, baskičtina, korsičtina, vlámština nebo alsaské nářečí němčiny), však velmi názorně dokládá, že utváření francouzského národa bylo mnohem složitější.

„Ačkoliv staletí trvající centralizační tlaky stmelily Francouze do jediného národa se silným citem pro národní identitu“, byl tento národ utvářen množstvím rozdílných etnik.
A právě z této historické rozmanitosti pochází kulturní a jazykové bohatství dnešní Francie.

Montmartr

Montmartre je kopec (Butte Montmartre), který je 130 metrů vysoký, dávat jeho jméno do okolních okresů na severu Paříže v 18. okrsku, část pravém břehu. Existuje několik možností, jak se dopravíte na Montmartre.

Zaručeně nejpohodlnější a nejrychlejší je cesta metrem.
Doporučuji vystoupit buď na zastávce Blanche (modrá linka č. 2) a jít nahoru ulicí Rue Lepic kolem Moulin Rouge. Cestou se promotávat nádhernými uličkami a postupně dorazit k největší památce na Montmartru – k bazilice Sacré-Coeur a sejít schody dolů k metru (stanice Anvers, modrá linka č. 2).

Případně druhá možnost, jít doporučovanou cestu obráceně. Pokud vystoupíte na stanici Anvers, můžete se místo šlapání schodů svést až k Sacré-Coeur lanovkou. Není hned
u stanice metra, ale snadno jí najdete díky hnědým šipkám s nápisem Funiculaire de Montmartre.
Na lanovku si nemusíte kupovat žádný speciální lístek, platí tu ty samé lístky jako v metru. Další možností je jet až do stanice Abbesses (zelená linka č. 12), ale tato stanice je skoro uprostřed Montmartru, čímž ztratíte možnost projít celou čtvrť najednou aniž byste se museli vracet.
Montmartre je jedinečná čtvrť, která se velmi liší od ostatních pařížských částí. Podle mého názoru je to ale velmi romantické místo s nevšední atmosférou, které určitě stojí za alespoň půldenní až celodenní návštěvu. Úzkými křivolakými uličky, které jsou místy nahrazeny schodištěm, se zde dostáváme na nejvyšší místo Paříže 130 m. n. mořem.


NOTRE DAME

Francie ve fotografii



Paříž



Montmartr




Moje foto




MOULIN ROUGE


LA DÉFENSE