JISTĚ, PANE MINISTŘE
Kultovní britský satirický seriál o tom, jak se dělá nejvyšší politika.

Prostředí vysoké politiky natočený mezi léty 1980 a 1988. Jeho autory jsou Antony Jay a Jonathan Lynn. V anglickém originále se seriál jmenuje Yes Minister a Yes Prime Minister.

Seriál je politickou satirou zesměšňující chování politiků a státní byrokracie. Autoři vytvořili fiktivní ministerstvo pro administrativní záležitosti, které pak přizpůsobili reálnému chodu britské politiky.

Obvyklou osou všech osmatřiceti epizod jsou názorové střety ministra pro administrativní záležitosti (pozdějšího premiéra Velké Británie) Jamese "Jima" Hackera (Paul Eddington) se stálým tajemníkem ministerstva, pozdějším tajemníkem vlády sirem Humphreym Applebym (Nigel Hawthorne).

Hackerova vládní politika, prováděná na základě udržení vlastních preferencí, naráží na zájmy cynického Applybyho, jehož jediným záměrem je koncentrace moci v rukou státní správy a vyšachování ministra z politiky ministerstva.

Dvojici sekunduje osobní tajemník Bernard Woolley (Derek Fowlds), který je sice vázán loajalitou vůči ministrovi, jako člen státní správy ale musí hájit její činnost společně s Humphreym. Autoři přitom nezmiňují, zdali Hacker pochází z řad britských konzervativců či labouristů.

Sitcom si vydobyl veliké popularity mezi diváky a kladný ohlas našel i mezi kritikou. Třikrát vyhrál ocenění britské televizní akademie BAFTA a v roce 2004 se umístil na šestém místě v hlasování o nejlepší britský sitcom všech dob.
Seriál si oblíbila i tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová, která dokonce na jeho motivy napsala krátký skeč, ve kterém se s Paulem Eddingtonem a Nigelem Hawthornem objevila na televizních obrazovkách na Vánoce roku 1984.



HLAVNÍ POSTAVY SERIÁLU

Jim Hacker

Paul Eddington - ministr pro administrativní záležitosti, premiér

James "Jim" Hacker - Ministr pro administrativní záležitosti, později také premiér Velké Británie. Ambiciózní politik, který by rád našel kompromis mezi správnou věcí a populárními kroky, kterými by se zalíbil stávajícímu premiérovi, médiím a veřejnosti. Vystudoval "jen" ekonomickou školu a před vstupem do politiky byl šéfredaktorem novin Reforma. Jim Hacker má v plánu změnit od základu státní správu tak, aby byla výkonnějí, exektivnější a levnější. K tomu samozřejmě není nakloněn ani Sir Humphrey, ani samotná státní správa. Jim tak z pozice ministra bojuje s "větrnými mlýny." Později je Jim po zákulisních hrách také jmenován premiérem Velké Británie. Tedy až poté, co Sir Humphrey pochopí, že on by byl tím "správným" předsedou vlády.

Sir Humphrey Appleby

Nigel Hawthorne - stálý tajemník ministra, tajemník vlády

Sir Humphrey Appleby je mistr mlžení a manipulace, často pronášející rozvláčná vyjádření jako například: „Vzhledem k mírně nebulózní a nekonkrétní povaze vašeho poslání, i k poněkud okrajovému a perifernímu charakteru vašeho vlivu na centrální rokování a rozhodování v rámci politického procesu, zřejmě existuje důvod pro restrukturalizaci jejich akčních priorit takovým způsobem, že vaše likvidace se z jejich aktuální agendy eliminuje.“ (tím ministra informoval, že již není na seznamu teroristů) či zcela zamlžující vyjádření, jako: „Naneštěstí, ačkoliv ta odpověď vskutku byla jasná, prostá a přímá, přesto nastane jistá potíž, máme-li jí po právu přisoudit čtvrtý z přídomků, které jste teď uvedl. Ježto přesná korelace mezi informací, kterou jste tam v parlamentu pronesl, no a fakty, nakolik mohou být identifikována a demonstrována, je pohříchu taková, že působí gnoseologické problémy, a to takových rozměrů, jež velmi zatíží logické i sémantické zdroje anglického jazyka břemenem mnohem těžším, než mohou podle rozumných očekávaní unést.“ (sdělení premiérovi, že ve sněmovně – ač nevědomky – lhal). Je odhodlán udržet v zemi status quo, a to zejména v oblasti státní správy, a aby toho dosáhl, nezastaví se před ničím – ať už to znamená zmatení svých oponentů technickým žargonem, strategické jmenování spojenců do údajně nezávislých komisí či ustavování interních vyšetřovacích komisí k potlačení ministrových návrhů byrokratickým postupem. Během obou sérií pracuje jako stálý tajemník ministra pro administrativní záležitosti Jima Hackera; krátce před Hackerovým povýšením na britského ministerského předsedu je jmenován tajemníkem vlády. Sir Humphrey získal klasické vzdělání na Winchester College a poté studoval na Bailliolově fakultě Oxfordské univerzity. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil do státní správy. V letech 1950 až 1956 byl úředníkem pro regionální kontrakty a asistentem na ministerstvu pro Skotsko, kam byl přeložen z ministerstva války (kde byl zodpovědný za řadu omylů, jak se ukázalo v epizodě Kostlivec ve skříni). V roce 1964 byl získán pro nově založené ministerstvo pro administrativní záležitosti, kde pracoval až do jmenování tajemníkem vlády. Podle epizody Oficiální návštěva byl doporučen na udělení Řádu britského impéria (KBE). Sir Humphrey představuje v mnoha ohledech perfektního technokrata. Je nafoukaný, arogantní a elitářský a na svého méně kvalitně vzdělaného ministra pohlíží s určitým opovržením. Často využívá jak své mistrné angličtiny, tak i svého vynikajícího přehledu v latinské a řecké gramatice, aby tak zmátl svého politického pána a z relevantních otázek udělal nejasná témata, nehodná diskuse. Jeho zvyk používat jazyk jako prostředek matení a obstrukce je však tak zakořeněný, že někdy není schopen mluvit přímo a jasně, a to ani za situace, kdy si upřímně přeje, aby toho byl pochopen. Skutečně věří tomu, že státní správa ví, co průměrný člověk potřebuje, a že je zároveň (státní správa) tím nejkvalifikovanějším orgánem, který by měl řídit zemi. Vtip je nejenom v tom, že sir Humphrey je nejvzdělanější státní úředník z Oxfordu, který je naprosto vzdálen průměrnému člověku, ale i v tom, že se státní správa ztotožňuje s heslem „co je nejlepší pro Británii, je nejlepší i pro státní správu.“ Na druhou stranu Jim Hacker má tendenci považovat, že to co je nejlepší pro Británii, je nejlepší i pro jeho politickou stranu či jeho šance na znovuzvolení. Díky tomu jsou se sirem Humphreym často ve sporu. Ženy stále považuje za něžné pohlaví, je k nim přílišně galantní a často je oslovuje „má drahá.“ Stejně jako Jim Hacker, si i sir Humphrey užívá výdobytky svého postavení, pravidelně popíjí sherry a večeří ve vybrané společnosti, často se svým bývalým nadřízeným Sirem Arnoldem Robinsonem, který byl v sérii Jistě, pane ministře tajemníkem vlády. Sir Humphrey je členem rady Královského národního divadla a účastní se mnoha gala večerů v Královské opeře. Mezi jeho záliby rovněž patří kriket, umění a divadlo.

Bernard Wooley

Derek Fowlds - osobní tajemník, tajemník předsedy vlády

Bernard Wooley je osobním tajemníkem Ministra pro administrativní záležitosti Jima Hackera. Bernard Wooley to hraje na obě strany - pomáhá Jimovi, ale zároveň o jeho krocích informuje Sira Humphreyho a naopak. Narozdíl od Humphreyho mu něco říká zodpovědnost a loajalita, nicméně obou vlastností užívá v omezeném měřítku. Nechce si to rozházet s ani jednou, ani s druhou stranu. S Jimem má občas soucit, ale ani ten nijak extrémně nepřehání. Je to typický úředník. Jakkýkoliv spis, či materiál dokáže obratně najít a stejně obratně ho také navždy ztratit. Nikdy neodmítne pozvání na skleničku cherry a zdá se, že má i trochu slabost pro paní Hackerovou. Ikdyž kdo ví... Po jmenování Jima Hackera premiérem Velké Británie se Bernard Wooley přesune na Downing Street 10 jako osobní tajemník předsedy vlády.

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich