JISTĚ, PANE PREMIÉRE
Kultovní britský satirický seriál o tom, jak se dělá nejvyšší politika.

Velký plán

James Hacker, nyní už jako premiér si vede relativně skvěle. Tedy alespoň on sám o tom nemá nejmenších pochyb. Nadšeně očekává reakce veřejnosti, jichž se mu nepochybně dostane, až ji seznámí se svým geniálně prostým "Velkým plánem", jímž jediným politickým tahem vyřeší problém obrany, školství i nezaměstnanosti.



Premiérův projev

Jamese Hackera nikdy nenapadlo, že by jako premiér mohl mít míň práce než dřív. Ale ono je to vlastně přirozené, že, když nemá na starosti žádné svoje ministerstvo. Nevadí, alespoň se může celou vahou své osobnosti položit do prosazování svého plánu, kterým hodlá zabít hned několik obtížných much jednou ranou. A jaký že je ten jeho "Velký plán"? Inu zcela prostý, jako ostatně všechny geniální věci: zavede všeobecnou brannou povinnost. Předběžné oťukávání stranických kolegů jej přesvědčilo o tom, že jejich podporou si může být jist. Teď zbývá jediné: oznámit tuto úžasnou novinu národu.

Kouřová clona

Tak dlouho už pracuje James Hacker v nejvyšší politice a pořád se ještě setkává s věcmi, které jej naplňují úžasem. No třeba zrovna teď, když by se prostým zavedením všeobecné branné povinnosti dalo ušetřit na daních jednu a půl miliardy liber. Tak skvělá šance získat popularitu u voličů - a člen jeho vlastní strany, ministr financí, se postaví proti! Ještě že mu jako vždy dokonale informovaný Sir Humphrey dokáže vysvětlit, proč. A ještě že se James už v těch kalných politických vodách naučil plout tak dobře, že jej takováto záležitost nezaskočí.

Klič

Každý chvilku tahá pilku a tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu... abychom uvedli jen nejznámější z těch rčení o tom, že na každého jednou dojde. Bylo by ovšem možné, aby se tato lidová moudrost dala aplikovat i na osobu tak výjimečnou, zkušenou, světaznalou a nepostradatelnou, jakou je stálý tajemník vlády Sir Humphrey? Na šedou eminenci, která v zákulisí tahá za všechny provázky a bez jejíhož souhlasu nepadne žádné důležité vládní rozhodnutí? James Hacker se zřejmě domnívá, že ano.

Skuteční partneři

Šetřit musí každý. Obyčejná malá domácnost i stát. V té domácnosti je to, pravda, jednodušší. Tam prostě peníze buď jsou nebo nejsou. A když nejsou, tak se všechny - byť sebepotřebnější - výdaje musí prostě oželet nebo odložit. Ve státním měřítku je to poněkud horší, protože stát má peníze jaksi pořád - a jde jen o to, co je v danou chvíli nejdůležitější. V britském impériu pod vedením Jamese Hackera není ovšem nejmenších pochyb o tom, že nejdůležitější ze všeho jsou momentálně platy poslanců a zaměstnanců ve státní správě.

Vítězství demokracie

Ač je to neuvěřitelné, James Hacker se začíná ve vysoké politice pohybovat jako ryba ve vodě a co víc, čím dál častěji se mu daří prosazovat své vlastní názory. (Tedy o tom, jsou-li jeho vlastní, lze s úspěchem pochybovat, před způsobem, jakým za ně bojuje, je však nutno smeknout.) Ty tam jsou doby, kdy s ním jeho podřízení mohli beztrestně manipulovat, neřku-li přímo orat. Párkrát už se mu, pochopitelně k veliké nelibosti zejména Sira Humphreyho, podařilo docela úspěšně vystrčit růžky - a hodlá to zřejmě, jak se zdá, udělat i nyní, když je ve hře budoucnost ostrova svatého Jiří.

Biskupské šachy

Všechno souvisí se vším. I událost z hlediska státu sebenepatrnější může někdy ovlivnit tak vysokou politiku, jakou je nepochybně obsazení jednoho z důležitých biskupství země. Tuto operaci sice formálně provádí královna, tíha výběru toho správného muže ovšem leží na bedrech premiérových. A jak že může takovouto vrcholnou státní záležitost ovlivnit osud jednotlivce, v tomto případě jisté zdravotní sestry, odsouzené v Kumránu kvůli údajnému držení láhve whisky k deseti letům vězení a čtyřiceti ranám holí? Inu, všechno souvisí se vším.

Jeden z nás

Zkušený intrikán, pardon, diplomat, jakým Sir Humphrey nepochybně je, si umí poradit v každé situaci. Ví, jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A dokáže-li to ve věcech zcela odtažitých, zde úředních, je víc než jisté, že v případech, týkajících se jeho osobně, nasadí všechny své (nemalé) síly. Tentokrát ovšem bude nebohý Sir Humphrey potřebovat veškerý svůj - celým životem státního úředníka vycvičený - um, aby se v té vodě, která mu teče do bot, neutopil. Ještě že dostal ten spásný nápad se zvýšením premiérovy popularity.

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich