EIFFELOVA VĚŽ

Eiffelova věž se stala symbolem města
a je nejznámější a nejnavštěvovanější pařížskou památkou. V době svého vzniku, v r. 1889, byla nejvyšší stavbou na světě.

Organizátoři Světové výstavy v roce 1889 chtěli vzpomenout stoleté výročí revoluce mimořádným památníkem. Byly předloženy stovky návrhů,
z nichž některé byly spíše komické. Někdo navrhl postavit obrovskou gilotinu na památku obětí revoluce. Jiný návrh byl postavit 220 m vysoký sloup se silnou lampou na vrcholku, jež by osvětlila celou Paříž. A jiný inženýr měl představu mamutí fontány, ze které by za parných dnů tryskala svěží voda na celé město. Nakonec byl vybrán plán ing. Gustava Eiffela navrhující věž
z kovových prvků. Celková váha věže činí 7 300 tun a společně s posledními přístavky dosáhla váha asi 10 000 t. Po rozhodnutí postavit věž došlo k obrovské bouři protestů. Mnoho Pařížanů
a literátů požadovalo zrušení stavby, protože měli obavy, že toto monstrum bude působit jako pěst na oko. Nicméně v lednu 1887 začaly práce na základech, jež sahaly do hloubky 14 m. Úhrnem přišla věž na 6 a půl milionu franků. Nyní vám uvedu několik charakteristických údajů souvisejících s tímto pařížským obrem.

Na věž bylo třeba 7000 t železa, je konstruována z 15 000 kovových součástí, které drží pohromadě 2,5 miliónů nýtů, přičemž základna má průměr pouze 130 m. Pracovní skupina padesáti inženýrů a kresličů narýsovala 5 300 výkresů konstrukce, jejíž montáž si vyžádala 250 pracovníků. Pokud byste toužili udělat něco pro své zdraví a chtěli byste se obejít bez výtahu, je tu pro vás 1 665 schodů, po kterých se dostanete do třetího patra. Natření věže, které se provádí každých 7 let, vyžaduje 40 000 pracovních hodin a přes 60 tun barvy. Oscilace vrcholu při silném větru je 12 cm. Za obzvláště horkých dnů, když se kov věže roztahuje, může věž vyrůst o 15 cm. Za jasného dne je vidět z vrcholu věže do dálky
asi 67 km. Celková výška včetně televizní antény dosahuje 324 m a zatížení představuje
4 kg na 1 cm2, tedy tolik, jako člověk sedící na židli. Ročně navštíví Eiffelovku 5 mil. turistů.

Dokončení Eiffelovky v roce 1889 bylo uvítáno 21 salvami z děla. V tomto roce, tedy
v r. 1889, zaplatily 2 miliony návštěvníků po 5 francích za osobu, aby mohli vystoupit na vrchol věže. Brzy ale došlo ke sporu, který rozdělil Pařížany na ty, kteří byli pro věž, a na ty, co byli proti. Do akce “300” za odstranění monstra, které Paříž hyzdí, se zapojilo mnoho slavných architektů, spisovatelů a dalších umělců, např. Gounod, Maupassant a Dumas syn.

Sílící podpisové akce požadující odstranění věže vedly v roce 1910 k vypracování plánů na její demontáž, nikdo se ale neodvážil věž strhnout. Ironií osudu byla věž zachráněna za první světové války, kdy sloužila francouzskému generálnímu štábu jako důležité centrum pro radiotelegrafní spojení. V červnu 1949 byly na vrchol věže připevněny televizní antény,
a tak mohla Francie vidět první televizní zprávy.

Věž má tři poschodí a z každého se vám otevírá celkový pohled na Paříž. První poschodí je ve výšce 57 m, nacházejí se v něm obchody se suvenýry, restaurace, kavárna a bufet s rychlým občerstvením, kino uvádějící filmy o historii věže a je zde i pošta, která má výsadu prodávat známky s označením “La Tour Eiffel – Paris”, dále pobočka turistické kanceláře a místnost rezervovaná pro mimořádné události.

Druhé poschodí je ve výšce 125 m je odtud nejlepší rozhled. Tady najdete obchody, galerie
a přepychovou restauraci Julese Verna, která vám nabízí k výhledu menu za 500 f za osobu.

Třetí patro ve výšce 276 m poskytuje panoramatický výhled na značnou část města.
Pro dobrou orientaci jsou tu na zvláštní orientační tabuli ještě vysvětlivky. Najdete tam
také kancelář “Salon Tour Eiffel”, kterou si Gustav Eiffel postavil pro sebe a kterou užíval
až do roku 1923, kdy zemřel ve věku 91 let. Poslední patro Eiffelovky patří meteorologickému pracovišti a letecké navigaci.

V přízemí u západní nohy věže, můžete navštívit strojovnu výtahu. Motory byly instalované
v r. 1899. Pod věží se u severního pilíře nachází busta Gustava Eiffela od Bourdella.